Marian Kubala
Od 1. srpna 2022 máme nového ředitele
Jak už jste možná zaregistrovali, tak v čele naší školy už nestojí Ing. Vladimír Voborník, ale pan Marian Kubala. A tak jsme mu položili několik otázek, aby se trochu rozpovídal o sobě a o svých plánech, které určitě má.
1. Vážený pane řediteli, trochu se nám představte
Je mi 53 let, jsem ženatý a mám čtyři děti, dvě vlastní a dvě vyženěné, a žiji v Českém Meziříčí. Řekl bych, že jsem veselý, nekonfliktní a kreativní člověk, celoživotní optimista, kterého baví žít s přesvědčením, že s úsměvem jde všechno líp.
Svoji pedagogickou kariéru jsme zahájil v roce 2000 právě u svého předchůdce, tenkrát ještě v Integrované střední škole Dobruška. Za těch 22 let ve školství jsem 17 let ve školském managementu. Musím říct, že mě to baví stále víc a víc, i když začátky nebyly lehké. Byla to kombinace teoretické a praktické výuky a práce ve vedení školy. Za svoji pedagogickou dráhu jsem působil v ISŠ Dobruška, SOU Rychnov nad Kněžnou, VOŠ a SPŠ také v Rychnově nad Kněžnou. Od roku 2015 jsem zpět v Dobrušce, tentokrát však v soukromé střední škole.
2. Bylo těžké se rozhodnout pro zcela radikální změnu ve Vašem životě?
Musím se přiznat, že nebylo. Naši školu mám opravdu rád a záleží mi na tom, jaký bude její další osud. Nesmírně si vážím toho, co se v roce 2006 povedlo Ing. Voborníkovi a jeho manželce, a to zachránit učňovské školství pro Dobrušku a její okolí. Samozřejmě také pro firmy z našeho regionu, neboť jsem si jistý, že se nemalou mírou podílíme na výchově jejich potencionálních zaměstnanců, a to v kvalitě, za kterou se vůbec nemusíme stydět.
Je pravda, že to bylo vážné a důležité rozhodnutí vázané velkou zodpovědností, nicméně důležitým faktorem při rozhodování byl i fakt, že v naší škole je skvělý kolektiv, ať už v technicko hospodářských či pedagogických pracovníků. Tito kolegové, mohu říct „srdaři“, jsou základním stavebním kamenem i pilířem školy. Bez nich by totiž škola nemohla fungovat jako dobře „promazaný“ stroj.
No a samozřejmě pro mě byla důležitá i podpora ze strany rodiny, především pak manželky.
3. V čem si myslíte, že navážete na Vašeho předchůdce? Co se ve škole podařilo za ředitelování Ing. Voborníka?
Nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že všechno. Ing. Voborník tuto školu vedl ještě v době, kdy byla státní školou, než ji zřizovatel (krajský úřad). Řekněme, že to byla taková první etapa, která skončila v roce 2004. Ovšem nejzásadnější a nejdůležitější bylo pro školu její znovuzrození. Díky zarputilosti a vytrvalosti Ing. Voborníka a jeho neuvěřitelné snaze a úsilí nenechat tuto školu s tak dlouhou tradicí zaniknout se podařilo to, že škola vstala jako Fénix z popela. A nejen, že se znovu zrodila, ale postupně se posouvala až do dnešní podoby. Je těžké posoudit, co se podařilo nejvíc, protože všechno bylo zásadní a důležité, jen to muselo přicházet postupně.
Když se na školu podíváte dnes, uvidíte školu, která je živá, zdravá, oblíbená, moderní a technologicky vyspělá. Řekl bych, že špičkově technologicky vyspělá. A navíc se může chlubit svými studenty i absolventy. Věřte, že toto všechno není vůbec jednoduché. V dnešní složité době, kdy nám tak rychle rostou nejen ceny energií a svět se mění, dělat lodivoda soukromé neziskové organizaci je skutečně dost složité. A tak odpověď na otázku, v čem navážu na svého předchůdce, je ve VŠEM. Rozhodně mám ale hlavně v plánu ve škole udržet takové to rodinné klima s lidským přístupem, kde všichni táhnou za stejný konec provazu.
4. A poslední otázka: jaké plány máte se školou Vy? Nastíníte nám je trochu?
To je otázka velmi rozsáhlá a není na ni možné odpovědět v několika větách. To víte, že mám již promyšlenou nějakou koncepci, jak dál posouvat školu správným směrem. Jenom vím, že to nebude jednoduché, neboť škola má laťku nasazenou opravdu vysoko.
Plány se musí rozdělit minimálně na ty investiční a na ty výchovně vzdělávací. Co se týká těch investičních, tak nás čeká oprava střech, dovybavení odborných učeben, také se staneme certifikovaným metrologickým (měření technických a fyzikálních veličin) pracovištěm pro kalibraci měřidel. Dále musíme udržet krok s IT technologiemi. Poměrně velkou investicí, která nás čeká, je již rozpracovaný projekt, který zásadně změní nejen vzhled školy, ale také její další fungování. Je to fotovoltaická elektrárna. Tento projekt se již blíží ke schvalovacímu řízení, nicméně, když se to podaří, a já věřím, že ano, střechy naší školy pokryjí fotovoltaické panely. I toto je jedno z opatření, kterým se snažíme bojovat proti energetické drahotě, která, jak víte, dopadá na nás na všechny a která již byla pro mnoho firem likvidační. Pro nás byl 270 % nárůst energií dost bolestivých zásahem do chodu školy, ale my se jen tak nedáme. Samozřejmě, šetřit musíme, nikdy však ne na úkor vzdělávání. Jsme odbornou střední školou, proto musíme nechat studenty pracovat na strojích a poskytnout jim ty nejlepší podmínky pro vzdělávání. Vždyť už i římský filozof Cicero řekl: “Praxe je nejlepší učitelka“
Pokud máme vzdělávat, tak naplno i bez ohledu na úsporná opatření.
Ve výchovně vzdělávací oblasti tak budeme pokračovat v současném trendu školy, kde jsou pro nás nejdůležitější spokojení studenti, jejich rodiče i zaměstnanci, což v dnešní době není vůbec jednoduché.
To jsou slova a plány našeho nového pana ředitele Mariana Kubaly, kterému už jen popřejeme, ať se mu jeho plány daří plnit a ať o naší škole stále slyšíme a čteme jen to nejlepší…
