Momentka z lyžáku
Někteří z nás si zalyžovali v Rakousku
Dvacet čtyři našich spolužáků v minulých dnech zažilo, co je to nadmořská výška přes 3 000 metrů. A protože hory takovéto výšky u nás nejsou, museli za nimi do Rakouska, tedy přesněji do Vysokých Taur.
A jaké to tam bylo, to nám popsal Lukáš Tošovský ze třídy 1M: „Na lyžařský výcvik jsme vyráželi v devět hodin večer z Hradce Králové. Po deseti hodinách v autobuse, které jsme většinou prospali, jsme byli na místě. Tedy v malém rakouském městečku Lienz, které má asi 12 000 obyvatel a leží ve výšce 2 000 m. Ubytovaní jsme byli v penzionu Gasthaus Lasvanterhof. Hned po příjezdu jsme se rychle ubytovali a autobusem vyrazili na sjezdovku. Tady si nás naši učitelé rozdělili podle toho, jak kdo uměl lyžovat. Někteří z nás jezdili na lyžích, jiní na snowboardu. Lyžaře vedl p. učitel Bastl a snowboardisty p. učitel Ošťádal.
Odpoledne jsme si už vyzkoušeli opravdovou sjezdovku. A těch tam bylo skoro 37 km. Všechny jsme je za těch pár dní nesjeli, ale i to, co jsme zvládli, stálo za to. Asi největším zážitkem byla jízda vláčkem na vrchol Mölltalerského ledovce, který leží ve výšce 3 122 m, kdy jsme vyjížděli z výšky 1 267 m. Sjezd dolů byl dlouhý téměř 8 km. A to byla jízda!
Mně se také líbil výjezd na vyhlídku Kals-Matrei do výšky 2 422 m. Na vrcholu je moderní prosklená restaurace, ze které byl nádherný výhled na nejvyšší horu Rakouska Grossglockner (3 798 m). A když jsme se podívali dolů do údolí, viděli jsme vesničku Kals. Po „čelem vzad“ pak vesničku Matrei. I odtud jsme už sami bravurně sjížděli dolů do údolí.
Těch pár dní strávených v prosluněných rakouských horách, kdy jsme si užívali zdejší sjezdovky, byl nejen pro mě opravdovým zážitkem. Všichni jsme si to tam opravdu užili a už teď vím, že když pojedeme zase příště, že nebudu váhat.“